AC vs. DC nabíjení: Jaký je rozdíl?
Úvod – rozdíl AC a DC
U AC nabíjení (střídavý proud) si auto převádí energii samo přes palubní nabíječku (OBC) a tím určuje, jak rychle může nabíjet. U DC nabíjení (stejnosměrný proud) převod probíhá ve stanici, která posílá energii přímo do baterie a výkon řídí podle pokynů bateriového managementu (BMS). Výsledek: AC nabíjení je standard pro delší stání a nízké náklady; DC nabíjení je určené pro rychlé nabití na cestách.
AC nabíjení – jak funguje a kdy ho zvolit
Proud ze sítě (v EU obvykle 3×400 V) přichází k vozu přes konektor Type 2. Palubní nabíječka (např. 7,4 / 11 / 22 kW) určuje strop, takže ani výkonnější wallbox nepomůže, pokud auto víc neumí. AC je levné na pořízení i provoz, snadno se rozšiřuje a dává smysl všude, kde auto stojí hodiny: doma, v práci, v garáži SVJ. V budovách se obvykle používá dynamické řízení zátěže, které rozděluje výkon mezi více míst tak, aby se nepřetěžoval hlavní jistič a všichni nabíjeli plynule.
DC nabíjení – proč je rychlé a co od něj čekat
Stanice s konektorem CCS (Combo 2) obejde palubní nabíječku a komunikuje přímo s baterií. Běžné výkony jsou 50–150+ kW, u HPC stanic i 200–350 kW. Rychlost ale není konstantní – řídí ji tzv. nabíjecí křivka. Nejvyšší příkon zpravidla dostanete v nižším stavu nabití (SoC); kolem 70–80 % výkon klesá. Proto se na delších trasách vyplatí nabíjet kratší zastávky častěji místo „do plna" jednou.
Napěťová architektura 400 V vs. 800 V
Baterie pracují typicky na ~400 V nebo ~800 V. Vyšší napětí umožní při stejném proudu dodat více výkonu a snižuje ztráty i zahřívání. V praxi to znamená, že 800V vozy dokážou na kompatibilních HPC stanicích častěji dosáhnout velmi vysokých rychlostí nabíjení. 400V vozy nabíjejí na stejných stanicích bez potíží; limit je spíš v proudovém stropu stanice a schopnostech konkrétního auta. Obě architektury jsou plně kompatibilní – rozdíl poznáte hlavně na čase stráveném u rychlonabíječky.
Co nejvíc ovlivní rychlost v reálném světě
Papírový výkon je jen strop. Rychlost nabíjení určuje kombinace: stav nabití (rychleji v nižších procentech), teplota baterie (předehřev/ochlazení pomůže), limity palubní nabíječky u AC, proudové limity stanice u DC a u AC také počet fází (1f/3f) a kvalita kabelu. Pokud nikam nespěcháte, AC je nejefektivnější způsob, jak „levně doplnit většinu energie". Když cestujete, DC šetří čas – ideálně s odpojením dřív, než výkon výrazně spadne.
Náklady a infrastruktura bez složitostí
AC wallboxy jsou výrazně levnější a málo náročné na příkon; snadno přidáte další body a výkon rozložíte řízením zátěže. DC stojany jsou rychlé, ale dražší na pořízení i provoz a často vyžadují silnější připojení nebo úpravy rozvodů. U veřejných stanic se setkáte s účtováním za kWh, za minutu nebo jejich kombinací; doma a v práci hrají roli tarify a řízení špiček.
Jak si vybrat jednoduše a přehledně
Chcete-li dlouhodobě nízkou cenu za kWh a nabíjíte hlavně doma nebo v práci, postavte základ na AC nabíjení (ideálně 11 kW). Jezdíte často dálky a záleží vám na čase? Počítejte s DC nabíjením na trase; u 800V vozů hledejte HPC stanice. Ať už volíte jakkoli, rozmyslete si tři věci: kolik kWh denně potřebujete, kde auto tráví nejvíc času a jaký AC/DC výkon vaše auto skutečně umí. To jsou klíče k volbě, která dává smysl bez zbytečných kompromisů.
