Udržitelná mobilita ve firmě: porovnání elektromobilů, hybridů a „spalováků“

Jaká data jsme použili

Na našem trhu existují stovky modelů aut, proto přesné objektivní porovnání není možné. Uvedené údaje tedy berte pouze jako orientační.

V článku vycházíme z oficiálních ceníků prodejců automobilů, průměrných cen paliv v Česku za listopad 2025 podle stránky fuelo.net, reálné spotřeby z novinářských testů a z dalších zdrojů, které uvádíme v textu.

Při hodnocení ekologických dopadů počítáme s přímými emisemi vozidla „od nádrže ke kolům“ (Tank to Wheel – TTW).

Pokud ve firmě pracujete s ESG kritérii pro udržitelnou mobilitu, budete zřejmě muset brát v úvahu i nepřímé emise vznikající například při těžbě či přepravě paliva či energetického nosiče „od zdroje ke kolům“ (Well to Wheel – WTW). Při jejich započítání se čísla mohou mírně změnit, ale pořadí typů pohonu z hlediska „ekologičnosti“ zůstane stejné.

Benzín a diesel: nízká pořizovací cena, ale drahé palivo a vysoké emise

Auto střední třídy s benzínovým motorem koupíte za cca 609 tisíc Kč (Škoda Octavia 1.5 TSI 85 kW). Jde o nejlevnější ze všech pohonů.

Jenže jízda na benzín je zároveň nejdražší. Při spotřebě 5,7 l/100 km (údaje z novinářských testů) a ceně benzínu 35,55 Kč/litr vychází 100 km na cca 202 Kč.

Dieselová auta jsou oproti benzínovým o něco dražší a dražší je i jejich servis. Škoda Octavia 2.0 TDI 85 kW (nejslabší diesel v daném modelu) stojí 659 tisíc Kč. Mají však nižší spotřebu, levnější palivo a lepší dynamiku.

U zmíněného modelu uvádí výrobce kombinovanou spotřebu 4,5 l/100 km. Při ceně nafty 33,34 Kč vás tedy 100 km bude stát cca 150 Kč. To je o cca 50 Kč méně než u benzínu, cenový rozdíl oproti benzínovému modelu by se tak vrátil za 100 000 km. Dieselová auta se tedy nevyplatí firmám, které najedou málo.

Výhodou obou pohonů je velmi dlouhý dojezd na jedno natankování. U benzínových motorů je to často i přes 800 km a u naftových i přes 1000 km. Tankování je rychlé a dostupnost paliv vynikající – ke konci pololetí 2025 bylo v Česku 3 948 veřejných čerpacích stanic.

A co emise?

Benzínové motory produkují hodně CO₂ a NO_x, u dieselových se k nim přidávají i pevné částice. Z hlediska emisí jsou tedy nejhorší volbou a kromě toho, že výrazně zatěžují životní prostředí, zhoršují také ESG skóre firem.

LPG: způsob, jak šetřit, když máte hlouběji do kapsy

Auta na LPG (propan-butan, tedy kapalný plyn vyráběný z ropy) zažívají v Česku novou vlnu popularity. Za rok 2024 jich bylo zaregistrováno o 31 % více než rok předtím.

Důvodem je nízká cena paliva – LPG je zhruba o polovinu levnější než benzín. Spotřeba je však vyšší o cca 10 až 20 %, protože oproti benzínu obsahuje LPG méně energie.

Pořizovací náklady jsou na úrovni benzínového auta plus 25- až 40 tisíc Kč za přestavbu (některé automobilky nabízejí i auta upravená na LPG z výroby). Ale pozor – některé motory (například i zmíněná Octavia 1.5 TSI) vyžadují dražší LPG systém, kde cena přestavby na 40 tisíc Kč teprve začíná.

Pokud bychom brali v úvahu zmíněnou Škoda Octavia 1.5 TSI se spotřebou 5,7 l benzínu na 100 km, u LPG by spotřeba stoupla přibližně o průměrných 15 %, tedy na 6,6 l. Při ceně LPG 15,99 Kč by vás 100 km vyšlo na 106 Kč. Rozdíl oproti jízdě na benzín je tedy 96 Kč na 100 km. Pokud počítáme s cenou přestavby 40 tisíc Kč, ta se vám vrátí za 40 000 najetých km – po jejich najetí byste měli začít šetřit.

Musíte však počítat s vyššími servisními náklady, výměnou LPG filtrů, součástí, případně nádrže každých 10 let.

Z hlediska emisí je na tom LPG zhruba o čtvrtinu lépe než benzín. Produkuje méně pevných částic, NOx i CO₂ (u něj je rozdíl až cca 50 %). LPG je tedy vynikající volbou, jak snížit provozní náklady vozidel a emise pro firmy, které nechtějí přejít na elektromobily. Oproti nim však stále nejde o bezemisní pohon.

CNG jako alternativa? Pouze pro malou skupinu firem

CNG je klasický zemní plyn, přičemž jeho spalováním v motorech vzniká oproti LPG o něco více emisí NOx, ale ještě méně pevných částic a CO₂. Dalšího snížení lze dosáhnout přimícháním bioplynu, aktuálně to však v Česku není rozšířené.

Rozšířené není ani CNG jako takové – auta na CNG tvoří pouze cca 0,45 % registrovaných aut.

Problémem je velmi špatná dostupnost CNG – v Česku je pouze 245 veřejných plnicích míst. Dostupnost sice můžete vyřešit instalací vlastní plničky ve firmě, ale musíte počítat s náklady na její instalaci. Zároveň zůstanou všechna auta „připoutána“ k plničce a pokud budou chtít jezdit mimo rádius dojezdu od ní, budou muset hledat vhodné plnicí místo.

A co náklady?

Cena přestavby je jen o něco vyšší než u LPG, ale používají se objemnější a těžší nádrže, které zaberou hodně zavazadlového prostoru. Některé automobilky nabízejí i tovární přestavby – například Škoda Octavia G-Tec 1.5 TGI 96 kW byla v době prodeje o cca 8 % dražší než benzínová Octavia 1.5 TSI 110 kW.

Podle novinářských testů má spotřebu kolem 3,7 kg CNG/100 km. Při ceně 28,65 Kč za kg CNG vás 100 km vyjde na 106 Kč, tedy podobně jako u LPG. Cenu za kg CNG však můžete výrazně snížit při používání vlastní plničky (záleží na odebíraném objemu).

To vše jsou zároveň důvody, proč se CNG rozšířilo zejména v městské či příměstské autobusové dopravě nebo v oblasti logistiky.

Elektromobily: nejnižší cena za km a nulové emise

Největší výhody elektromobilu jsou, že jezdí nejlevněji a neprodukuje žádné přímé emise. Zároveň má nízké servisní náklady – nemusíte měnit olej, filtry, svíčky a nehrozí ani nákladné opravy či výměny vstřikovacího čerpadla, turbodmychadla, vstřikovačů či dalších drahých součástí jako u aut se spalovacími motory. Elektrické auto mnohem méně opotřebovává brzdy, protože využívá rekuperaci (brzdění elektromotorem a dobíjení baterií elektřinou, kterou při tom vyrobí).

Jediným nákladnějším úkonem může být servis baterie. Na ni však většina výrobců dává záruku alespoň 8 let a v případě problémů se stejně většinou mění jen problémové články za zlomek ceny oproti výměně celé baterie.

A co elektromobil a cena za km?

Záleží na tom, kde a jak rychle dobíjíte. Při pomalejším AC dobíjení na veřejných dobíječkách je cena cca 8 Kč/kWh. Průměrná spotřeba elektromobilu střední třídy začíná na 15 kWh/100 km. V tom případě vás 100 km vyjde na 120 Kč. Při DC rychlodobíjení jsou ceny o pár Kč na kWh vyšší.

To vše jsou však základní ceny, které můžete výrazně snížit dobíjením na vlastních dobíječkách. Ano, vyžaduje si to nějaké investice do infrastruktury, ale získáte kontrolu nad provozními náklady. Můžete si nechat dobíjení na dobu, kdy je elektřina levnější, nebo si ji vyrábět zdarma pomocí vlastní fotovoltaiky.

Jaké jsou nevýhody elektromobilů?

První je vyšší pořizovací cena. Kolik tedy stojí elektromobil? Při obrovské nabídce modelů a výbav je těžké udělat přesné porovnání, ale obecně jsou elektrická auta oproti benzínovým dražší o desítky procent.

Ale pozor – i přesto dosahují elektrická auta nejnižších provozních nákladů. Průzkum společnosti Ayvens v 15 evropských zemích ukázal, že za 4 roky používání elektromobilů nebo 120 000 najetých km byly celkové náklady na vlastnictví (TCO – Total Cost of Ownership) u elektromobilů vždy nižší než u „spalováků“. Započítány byly odpisy, úroky, daně, pojištění, pneumatiky, údržba a palivo/elektřina.

Mírnou nevýhodou elektromobilů je kratší dojezd. Ten však není ani zdaleka takovým problémem, jak se vám může zdát. Zaprvé – mnohé moderní elektromobily nemají problém ujet na jedno dobití i 600 km. O něco méně je to v zimě a na dálnicích, kdy využívají rekuperaci v minimální míře.

Zadruhé – síť dobíjecích stanic je stále hustší a dobíjení je čím dál rychlejší. V Česku jich máme k prosinci 2025 už 3 335 a stále přibývají. Navíc můžete dobíjet i ve firmě a vaši zaměstnanci doma. Na cestách to pak s rychlodobíječkami zvládnete na 80 % kapacity za 15 minut, což je pauza cca na kávu nebo svačinu.

Hybridy a plug-in hybridy: mají vůbec smysl?

Hybridní auta kombinují spalovací motor a elektromotor, aby ušetřila palivo, emise, případně zvýšila celkový výkon v náročných situacích jako jízda do kopce, s těžkým nákladem apod.

Existují 3 typy: Klasický hybrid (HEV) má velmi malou baterii, která slouží jen k ukládání energie z rekuperace. Dokáže snížit spotřebu a emise zejména v městském provozu – kvůli malé kapacitě baterie nedokáže elektromotor pomáhat trvale a HEV tak čistě na elektřinu ujede pouze pár km. Pořizovací cena je však o cca 20 až 30 % vyšší než u benzínového auta a kvůli složitějšímu pohonu je dražší i servis.

Mild hybrid (MHEV) používá slabý elektromotor (nejčastěji kombinovaný s alternátorem) k dobíjení velmi malé nízkonapěťové baterie. Cílem je usnadnit rozjezdy, snížit emise a spotřebu – v praxi jsou však úspory ekonomicky zanedbatelné.

Plug-in hybrid (PHEV) můžete, na rozdíl od předchozích typů, dobíjet kabelem stejně jako elektromobil. Má větší baterii a čistě na elektřinu ujede desítky km. Emise tedy dokáže snížit v městském a částečně i mimoměstském provozu.

Na rozdíl od očekávaného snížení emisí CO₂ o více než 80 % oproti benzínovým autům ukázalo používání PHEV v praxi úsporu pouze cca 19 %. Problémem je, že pokud chcete ušetřit maximum paliva a emisí, musíte jezdit co nejvíce na elektřinu. To znamená vyjíždět s plně nabitou baterií a dobíjet ji pokaždé, když je to možné.

Na rozdíl od elektromobilu je však dobíjení v tomto případě spíše starost navíc. Řešit totiž musíte i klasické tankování a servis spojený s palivovou soustavou. Navíc si za plug-in hybrid připlatíte cca 30 % oproti stejnému či podobnému modelu s benzínovým motorem. Mnohým firmám tedy plug-in hybrid spíše zkomplikuje život než přinese významné úspory.

Nižší náklady, udržitelné podnikání i vylepšení ESG

Průzkum společnosti Arval Mobility Observatory z konce roku 2024 ukázal, že firemní elektromobilita se v ČR začíná rozšiřovat. Alespoň 1 elektromobil má ve své flotile 15 % českých firem.

Největším důvodem je úspora. Jak totiž vidíte, ačkoli je pořizovací cena elektromobilů vyšší než u „spalováků“, náklady na provoz a servis jsou podstatně nižší.

Dalším důvodem je snaha o „eko“ image v očích obchodních partnerů a veřejnosti. Samozřejmě mnohé firmy motivuje také upřímná snaha podnikat udržitelně a přispívat k udržitelné dopravě a mobilitě.

U větších firem hraje roli také snaha o vylepšení ESG hodnocení – elektromobily totiž snižují přímé emise z provozu firemních vozidel na nulu. Uhlíková stopa elektromobilu je při používání „zelených“ zdrojů elektřiny nejnižší ze všech druhů vozidel. Vaší firmě dokážou také přinést lepší kontrolu nad náklady a částečnou energetickou nezávislost. Náklady na dobíjení si můžete snížit nákupem levnější elektřiny nebo výrobou vlastní pomocí fotovoltaiky (benzín či naftu si nevyrobíte).

Nevýhody v podobě kratšího dojezdu se přitom stávají zanedbatelnými díky službám jako Chargee. Chargee vám umožní dobíjet v práci, doma i na veřejných dobíječkách během cest. Díky správě vozidel, plánování dobíjení, monitoringu a analýzám Chargee minimalizuje náklady na provoz elektromobilů, zajistí správu jejich dobíjení a detailní rozúčtování.

Jediné, co musíte udělat, je zvážit výši investice a spočítat si náklady podle konkrétního modelu auta.

Pokud z nějakého důvodu nechcete elektromobil, v úvahu přichází i alternativa v podobě LPG. To má však svá omezení a nehodí se například na krátké jízdy po městě – kde elektromobily naopak excelují a mají nejnižší spotřebu.