Nabíjení, nebo dobíjení elektromobilu? Jaký je rozdíl a proč na něm záleží

Co říká čeština

Rozdíl je ukrytý v předponě. Předpona na- označuje základní děj: nabít baterii znamená naplnit ji energií, typicky z prázdného stavu. Předpona do- vyjadřuje doplnění nebo dokončení, stejně jako u slov dolít, doplnit nebo dopsat. Dobít baterii tedy znamená doplnit energii do baterie, která už částečně nabitá je.

Obě slova jsou spisovná a v běžné řeči zaměnitelná. Jemný významový rozdíl ale existuje. A u elektromobilů hraje překvapivě velkou roli.

Proč je dobíjení přesnější

Baterii elektromobilu prakticky nikdy nenabíjíte z nuly. Hluboké vybití lithiovým článkům škodí, proto vozy hlídají spodní hranici kapacity a řidiči běžně doplňují energii někde mezi 20 a 80 procenty. Neděje se tedy nabíjení prázdné baterie, ale průběžné doplňování. Tedy dobíjení.

Je to stejné jako s telefonem. Večer ho nedáváte do zásuvky vybitý na nulu, jen mu doplníte, co přes den ubylo.

Co říká zákon

Tady přestává jít o jazykový detail. Česká legislativa pracuje s pojmem dobíjení. Zákon o pohonných hmotách č. 311/2006 Sb. definuje dobíjecí stanici a dobíjecí bod a rozlišuje běžný dobíjecí bod s výkonem 22 kW nebo nižším a vysoce výkonný dobíjecí bod s výkonem vyšším než 22 kW. Stejnou terminologii používá stavební zákon č. 283/2021 Sb., který s pojmem běžný dobíjecí bod pracuje při posuzování, zda instalace vyžaduje povolení. A dobíjecí bod najdete i v českém znění evropského nařízení AFIR o infrastruktuře pro alternativní paliva.

Pojem nabíjecí stanice česká legislativa nedefinuje. V praxi to znamená jedno: v žádosti o dotaci, ve stavební dokumentaci, ve smlouvě s dodavatelem i v komunikaci s úřady je správný termín dobíjecí stanice a dobíjecí bod.

Malá výjimka: technické normy

Pro úplnost jedna zajímavost. Technické normy řady ČSN EN 61851, na které zákon odkazuje, používají v názvu slovo nabíjení. Jde o překlady mezinárodních norem IEC a jejich terminologie vznikla nezávisle na české legislativě. Proto se s nabíjením setkáte v manuálech výrobců a technických listech, zatímco zákony, dotační výzvy a úřady mluví o dobíjení. Pokud tedy projektant cituje normu, píše o nabíjení. Pokud píše žádost na stavební úřad, píše o dobíjení. Obojí je v daném kontextu správně.

Proč tedy všichni říkají nabíjení

Ze zvyku. Nabíjíme telefony, notebooky i baterky do svítilny, tak proč ne auto. Ve vyhledávání je varianta s nabíjením dokonce častější než ta právně správná. Není to chyba, které by se řidič měl vyhýbat v běžné řeči. Každý provozovatel i elektrikář bude vědět, o čem mluvíte.

Rozdíl začne hrát roli ve chvíli, kdy jde o dokumenty. Projektant, který do dokumentace napíše nabíjecí stanici, používá pojem, který právní řád nezná. Ve většině případů to nikdo řešit nebude. Ale proč riskovat nejasnost tam, kde existuje jednoznačný termín.

Jak to používáme v Chargee

V Chargee důsledně píšeme a říkáme dobíjení. Dobíjecí stanice, dobíjecí bod, dobíjecí kabel, dobíjecí relace. Ne proto, že bychom si chtěli hrát na jazykové puristy, ale protože je to termín technicky přesnější a shodný s legislativou, se kterou naši klienti denně pracují. Když od nás dostanete studii proveditelnosti, projektovou dokumentaci nebo podklady pro dotaci, terminologie v nich sedí s tím, co uvidíte v zákoně.

Shrnutí

Nabíjet znamená plnit prázdnou baterii, dobíjet znamená doplňovat energii do částečně nabité. U elektromobilu se v praxi děje to druhé. Česká legislativa zná pouze dobíjecí stanici a dobíjecí bod, technické normy naopak mluví o nabíjení. V běžné řeči si vystačíte s oběma slovy, v dokumentech pro úřady a dotace se držte dobíjení.