Dobíjecí stanice a stavební povolení

Platné k březnu 2026 — dle zákona č. 283/2021 Sb. ve znění novely č. 437/2024 Sb. (účinné od 1. 8. 2025)

U dobíjecí infrastruktury se vždy rozhoduje podle jednoho základního pravidla: každý záměr vyžaduje povolení, výjimkou jsou drobné stavby. Stavební zákon to formuluje přesně takto a je dobré mít tuto větu v hlavě jako výchozí bod. Všechno ostatní z ní vychází.

Stavební zákon přitom přímo pracuje s pojmem „běžný dobíjecí bod", který je v příloze uveden jako drobná stavba, a současně zná pojem „dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu", která spadá mezi jednoduché stavby. Prakticky to znamená: pokud se vejdete do běžného dobíjecího bodu, povolení řešit nemusíte; jakmile se nevejdete, jste v režimu povolení záměru. Hranici mezi oběma kategoriemi přitom nestanoví stavební zákon, ale zákon o pohonných hmotách č. 311/2006 Sb. Ten definuje běžný dobíjecí bod jako zařízení s výkonem 22 kW nebo nižším.

Kdy není třeba řešit nic

Pokud jde o drobnou stavbu, instalace nevyžaduje žádné jednání se stavebním úřadem. Pro dobíjecí infrastrukturu to v praxi znamená standardní AC dobíjení do 22 kW včetně, tedy běžný wallbox nebo dobíjecí sloupek bez dalšího stavebního obsahu. Žádné základy, žádné výkopy, žádné nové zpevněné plochy, žádné konstrukce. Právě v takové podobě je běžný dobíjecí bod v příloze stavebního zákona jako drobná stavba uveden.

Je však důležité znát jednu výjimku, kterou zákon obsahuje a která je v praxi často přehlížena: do této kategorie nespadají zařízení umístěná v domácnostech ani zařízení, jejichž hlavním účelem není dobíjení elektromobilů a nejsou veřejně přístupná. Wallbox instalovaný v soukromé garáži rodinného domu se tak nepohybuje ve stejném režimu jako veřejně přístupný dobíjecí stojánek na parkovišti. Pro soukromé instalace v domácnostech platí jiný režim posuzování a je třeba ho v každém konkrétním případě ověřit.

Kdy se věci řeší se stavebním úřadem

Jakmile záměr přestane být drobnou stavbou, vstupujete do režimu povolení záměru. Stavební zákon dělí tuto situaci na dva případy: jednoduché stavby a vše ostatní.

Jednoduché stavby — ohlášení bez kolaudace

Právě pro jednoduché stavby přinesla novela č. 437/2024 Sb. s účinností od 1. srpna 2025 důležité zjednodušení: u jednoduchých staveb již není vyžadována dokumentace pro provádění stavby ani kolaudace — stavebník pouze oznámí dokončení stavby úřadu. V běžné mluvě se tento režim často označuje jako ohlášení.

Do této kategorie spadají případy, kdy záměr už není jedním bodem ve smyslu zákona, ale tvoří účelný soubor — třeba více dobíjecích bodů se společným technologickým zázemím, samostatnými rozvaděči nebo dalšími prvky — avšak bez rozsáhlých stavebních konstrukcí a výrazných dopadů na okolí. Rozhodující je vždy rozsah záměru a jeho stavební dopady v místě, nikoliv pouze výkon.

Standardní povolení záměru — plné stavební řízení

Plné povolení záměru bez zjednodušení pak prochází tehdy, kdy realizace nesplňuje parametry jednoduché stavby. Typicky nastává u instalací nad 22 kW, tedy u DC rychlodobíjení, u vícebodových stanic s technologickým zázemím, nebo tehdy, kdy jsou součástí záměru stavební konstrukce jako přístřešek či zastřešení, nové zpevněné plochy, výrazné terénní úpravy, nebo napojení zasahující do veřejného prostoru či komunikace. Zákon také výslovně uvádí, že stavbou může být i výrobek plnící funkci stavby — tato věta je základem pro posuzování samostatně stojících řešení se stavebním charakterem, například s vlastními základy.

Nové povinnosti pro vlastníky budov

Novela z roku 2025 nepřinesla jen zjednodušení režimu pro drobnou a jednoduchou stavbu, ale také nové povinnosti týkající se dobíjecí infrastruktury v budovách. Od 1. ledna 2027 budou muset nebytové budovy s více než dvaceti parkovacími místy zajistit alespoň jeden dobíjecí bod pro elektromobily na každých deset parkovacích míst, nebo kabelovou připravenost pro padesát procent parkovacích míst. Od roku 2033 se pak analogická povinnost vybavit padesát procent parkovacích míst kabeláží dotkne veřejných subjektů.

Tato ustanovení mají odloženou účinnost od 29. května 2026 a je dobré je zapracovat do přípravy projektové dokumentace již nyní.

Co nejčastěji změní režim i u zdánlivě malé instalace

Často se stává, že instalace, která na první pohled vypadá jako jednoduchý wallbox, se po bližším pohledu ukáže jako záměr s něčím navíc. Přesně v takovém momentě se režim mění. Nejčastěji je tímto přechodovým prvkem některá ze stavebních úprav:

• základy nebo patky, do nichž je stojánek osazen
• úpravy zpevněných ploch v okolí nebo nové obrubníky a odvodňovací prvky
• výkopy pro kabeláž
• přístřešek, zastřešení nebo jakákoliv jiná nadzemní konstrukce

Důležitá je také trasa napojení. Pokud kabeláž prochází veřejným prostranstvím nebo zasahuje do komunikace, často se dostávají do hry další orgány a řešení už není jen stavební.

Co je dobré mít připravené před posouzením

Aby šlo u konkrétní instalace rychle rozhodnout, do kterého režimu spadá, je užitečné mít pohromadě několik základních informací:

• Výkon a typ dobíjení — zda je pod nebo nad 22 kW, a zda jde o AC nebo DC dobíjení
• Počet dobíjecích bodů — zda jde skutečně o jeden bod, nebo o dobíjecí stanici jako celek se společným zázemím
• Umístění — zda bude zařízení na fasádě, na stojánku, v garáži nebo na parkovišti
• Vlastnictví pozemku a objektu — včetně možného souhlasu spoluvlastníků, SVJ nebo správce komunikace
• Stavební obsah záměru — zda budou provedeny základy, výkopy, úpravy ploch, nové obrubníky, odvodnění nebo jiné stavební práce, a zda je součástí záměru nějaká konstrukce

Teprve po zodpovězení těchto otázek lze spolehlivě určit, ve kterém režimu se konkrétní instalace pohybuje.

Specifika místa, která mohou postup změnit

I u obdobně navrhovaných instalací se může postup lišit v závislosti na místě. Památkově chráněná území, ochranná pásma energetických nebo jiných sítí, blízkost komunikace nebo veřejného prostranství — to vše může do procesu vstoupit jako další vrstva. V takových případech bývá rozhodující nejen povolení samotného dobíjení, ale dopady záměru v území a rozsah stavebních prací ve specifickém lokálním kontextu. Jde-li navíc o záměr, který se dotýká práv třetích osob, je třeba počítat s jejich zapojením do procesu.

Chystaná novela 2026

Pravidla pro stavební řízení jako celek se mohou brzy změnit. Poslanecké sněmovně byl v prosinci 2025 předložen návrh další rozsáhlé novely stavebního zákona, který v prvním čtení prošel na konci ledna 2026. Pokud bude schválen, měla by novela nabýt účinnosti 1. července 2026, přičemž reforma stavebních úřadů by fakticky nastala od 1. ledna 2027. Návrh předem zavádí princip jednoho řízení a výrazně mění organizační strukturu stavební správy — místo obecních stavebních úřadů vzniknou státní úřady rozvoje území.

Konkrétní dopad těchto změn na režimy povolování dobíjecí infrastruktury závisí na finálním znění, které se v průběhu legislativního procesu ještě může měnit.

Přehledná tabulka

Zdroje: Zákon č. 283/2021 Sb. (stavební zákon), novela č. 437/2024 Sb. (účinnost od 1. 8. 2025), zákon č. 311/2006 Sb. (zákon o pohonných hmotách), metodické doporučení MMR květen 2025.